Představte si dvě středně velké logistické firmy. Obě z Čech, obě s podobným obratem, obě závislé na IT systémech pro expedici a skladování. A obě napadené ransomwarem.
První firma měla kyberpojištění. Pojišťovna uhradila většinu nákladů na obnovu systémů, forenzní analýzu i právníky kvůli GDPR notifikacím. Celková škoda přes dva miliony korun – ale většinu pokryla pojistka, navíc pojišťovna poskytla tým specialistů, kteří pomohli s obnovou.
Druhá firma pojištěná nebyla. Podobný útok ji stál přes čtyři miliony korun z vlastního rozpočtu. Plus půl roku nervů a jednoho klíčového zákazníka, který odešel ke konkurenci.
Scénář je fiktivní, ale realistický. Podle dat NÚKIB počet kybernetických incidentů v ČR každoročně roste a průměrné náklady na zvládnutí útoku se pohybují v řádu milionů korun. Tohle jsou úterky a středy v českém byznysu roku 2026.
Kyberpojištění: záchranná síť, nebo zbytečný výdaj?
Pojďme si na rovinu říct jednu věc: kyberpojištění vás neochrání před útokem. Stejně jako pojištění auta nezabrání nehodě. Ale když se něco stane – a statistiky říkají, že se to stane – může znamenat rozdíl mezi nepříjemností a existenční krizí.
Globální trh kyberpojištění roste raketově. Podle Munich Re dosáhl v roce 2024 hodnoty 15,3 miliardy dolarů a analytici S&P Global Ratings předpovídají, že do roku 2026 dosáhne 23 miliard dolarů. Průměrné náklady na únik dat se podle IBM (Cost of a Data Breach Report 2024) vyšplhaly na rekordních 4,88 milionu dolarů celosvětově – meziročně o 10 % víc. A v Evropě, kde GDPR přidává pokuty navrch, to může být ještě horší.
V Česku je situace specifická. Trh s kyberpojištěním roste, ale penetrace je stále nízká. Většina firem, které spadají pod nový zákon o kybernetické bezpečnosti (264/2025 Sb.), o kyberpojištění zatím vůbec neuvažuje. A to je škoda – protože pro některé z nich může jít o jedno z nejlepších rozhodnutí, jaké v roce 2026 udělají.
Co kyberpojistka skutečně pokrývá
Než se rozhodnete, jestli kyberpojištění má smysl pro vaši firmu, potřebujete vědět, co vlastně kupujete. Pojistka kybernetických rizik typicky kombinuje dvě věci: krytí vašich vlastních škod a krytí škod, které způsobíte třetím stranám.
Vlastní škody (first-party):
Obnova dat a systémů po útoku – forenzní analýza, co se stalo, záchrana toho, co jde zachránit, a uvedení systémů zpět do provozu. Tohle samo o sobě stojí desítky až stovky tisíc korun.
Přerušení provozu – pokud vám ransomware zastaví výrobu, expedici nebo poskytování služeb, pojistka kryje ušlý zisk po dobu výpadku. U výrobních firem může jít o miliony denně.
Kybernetické vydírání – některé pojistky kryjí i výkupné zaplacené útočníkům (se souhlasem pojišťovny). Tohle je kontroverzní téma a ne všechny pojišťovny to nabízejí, ale jako součást balíčku to existuje.
Krizové řízení a PR – útok na firmu může poškodit její pověst. Pojistka může pokrýt náklady na komunikaci s médii a zákazníky.
Škody třetím stranám (third-party):
Únik osobních údajů – pokud z vaší firmy uniknou data zákazníků, nesete odpovědnost. Pojistka kryje právní náklady, pokuty (v rámci GDPR to mohou být miliony) i náklady na notifikaci postižených osob.
Odpovědnost vůči zákazníkům – pokud kvůli výpadku vašich systémů nemůžete plnit smlouvy, pojistka může pokrýt náhradu škody.
Kdo na českém trhu nabízí kyberpojištění
Český trh s kyberpojištěním pro firmy se v posledních dvou letech výrazně rozrostl. Hlavní hráči (stav k začátku roku 2026):
ČSOB Pojišťovna nabízí komplexní pojištění kybernetických rizik s možností připojištění přerušení provozu, kybernetického vydírání a dokonce i újmy na pověsti firmy. Můžete využít služby specialistů na krizovou komunikaci a veřejné mínění.
Colonnade Insurance je jedním z nejaktivnějších hráčů na trhu. K základnímu produktu nabízí non-stop asistenční linku s bezpečnostními experty ze společnosti ARICOMA (dříve AEC). Ti s vámi analyzují rozsah útoku a doporučí konkrétní opatření. V případě potřeby přijedou přímo k vám.
Respect má komplexní kybernetické pojištění zahrnující odpovědnost za únik citlivých údajů, náklady na obnovu dat, krytí kybernetického vydírání včetně výkupného, přerušení provozu i mediální odpovědnost.
Renomia (makléř) nabízí v rámci produktu Renomia Cyber krytí odpovědnosti při úniku a zneužití dat, plus možnost připojistit související náklady včetně odpovědnosti vůči třetím stranám.
Chubb jako globální pojišťovna nabízí kromě samotné pojistky i program kybernetických služeb – upozornění na zranitelnosti ve vašem softwaru, přístup k EDR nástrojům od CrowdStrike se slevou a non-stop asistenční aplikaci.
Ceny? Pro středně velkou firmu s obratem do 500 milionů Kč se roční pojistné pohybuje řádově v jednotkách až desítkách tisíc korun. Konkrétní cena závisí na spoustě faktorů – odvětví, obrat, objem zpracovávaných dat, úroveň stávajícího zabezpečení a požadovaný limit krytí. Výrobní podnik v energetice zaplatí víc než marketingová agentura, protože profil rizika je jiný.
Důležité: cenové rozpětí se výrazně liší podle toho, jak moc jste „připraveni". Firma s fungujícím MFA, pravidelným zálohováním a proškoleným personálem může dostat pojistné klidně o třetinu nižší než firma, která bezpečnost řeší ad hoc. Pojišťovny tohle umí vyčíslit a nebojí se to použít ;)
Co pojistka nekryje (a kde vás může překvapit)
Tady se dostáváme k tomu, proč je důležité číst podmínky a ne jen nadpis na webu pojišťovny:
Špatné zabezpečení = žádné plnění. Pojišťovny čím dál častěji vyžadují, abyste měli zavedena základní bezpečnostní opatření. Nemáte MFA? Neaktualizujete software? Neděláte zálohy? Pojišťovna může plnění odmítnout. Podle analýzy Arctic Wolf musí 51 % firem mít zavedené MFA, aby vůbec kvalifikovaly pro uzavření pojistky – a jiné zdroje (Kaseya/Allcovered) uvádějí, že až 80 % pojišťoven MFA vyžaduje.
Válečné a teroristické útoky bývají standardně vyloučeny. A definice „válečného aktu" v kyberprostoru je… řekněme kreativně pružná. Po útocích NotPetya (2017) se některé pojišťovny pokusily odmítnout plnění s argumentem, že šlo o „akt ruského státu". Soud nakonec rozhodl ve prospěch pojištěných, ale ukázalo to, že tenhle prostor je stále šedá zóna.
Škody na hardwaru typicky nejsou kryty – to řeší běžné majetkové pojištění.
Ztráta dat z mobilních zařízení nebo dat v péči externích stran (některých cloudových služeb) může být také mimo krytí.
Úmyslné jednání zaměstnanců – pokud zaměstnanec záměrně sabotuje systémy, je to složitější. Neúmyslné chyby (kliknutí na phishing) obvykle kryty jsou, záměrné poškozování spíš ne.
NIS2 a kyberpojištění: jak spolu souvisejí
Nový zákon o kybernetické bezpečnosti (264/2025 Sb.) kyberpojištění přímo nevyžaduje. Nikde v zákoně nenajdete paragraf, který by říkal „musíte mít kyberpojistku". Ale souvislost je silnější, než by se na první pohled zdálo.
Zákon po vás vyžaduje řízení rizik – tedy identifikaci hrozeb, posouzení jejich dopadu a zavedení přiměřených opatření. A jedním z uznávaných nástrojů řízení rizik je právě přenos rizika na třetí stranu – tedy pojištění. Pokud máte riziko, které nedokážete technicky eliminovat (a buďme upřímní, žádná firma nedokáže eliminovat všechna rizika), pojištění je legitimní způsob, jak s ním naložit.
Navíc: vyhláška 410/2025 Sb. v rámci bezpečnostních opatření zmiňuje potřebu řízení kontinuity činností a obnovy po incidentu. Kyberpojistka, která kryje přerušení provozu a náklady na obnovu, přesně do tohoto rámce zapadá.
A pak je tu ještě jeden praktický aspekt. Pokud vaši dodavatelé nebo zákazníci spadají pod zákon, mohou po vás požadovat prokázání kybernetické odolnosti. Existence kyberpojistky je jedním z signálů, které ukazují: „Bereme to vážně a máme záchrannou síť pro případ, že se něco stane."
Kdy se kyberpojištění vyplatí (a kdy ne)
Buďme upřímní – kyberpojištění není pro každého. Tady je jednoduchý framework:
Má smysl, pokud:
- Vaše firma je závislá na IT systémech a výpadek znamená okamžitou ztrátu tržeb.
- Zpracováváte osobní údaje zákazníků, pacientů nebo zaměstnanců ve větším rozsahu.
- Spadáte pod zákon o kybernetické bezpečnosti (264/2025 Sb.) – tady navíc máte zákonnou povinnost řídit rizika a pojištění je jedním z nástrojů řízení rizik.
- Vaše firma je součástí dodavatelského řetězce větších firem, které po vás mohou požadovat prokázání kybernetické odolnosti.
Nedává moc smysl, pokud:
- IT používáte minimálně (pár počítačů, žádné citlivé údaje).
- Máte extrémně nízký obrat, kde i minimální pojistné představuje neúměrný náklad.
- Nemáte zavedena ani základní bezpečnostní opatření – pojišťovna vám pravděpodobně smlouvu ani neuzavře, nebo podmínky budou nevýhodné.
Důležité: pojistka nenahrazuje bezpečnost
Tohle je potřeba neustále zdůrazňovat: Kyberpojištění je záchranná síť, ne náhrada investice do bezpečnosti. Pojišťovny to vědí a čím dál víc to reflektují v podmínkách smluv.
Firmy, které mají zavedena kvalitní bezpečnostní opatření, dostávají lepší podmínky a nižší pojistné. Podle IBM (Cost of a Data Breach Report 2024) firmy s extenzivním nasazením AI v bezpečnostních procesech ušetří v průměru 1,88 milionu dolarů na nákladech spojených s úniky dat oproti firmám bez AI – a u preventivních workflow může úspora dosáhnout až 2,2 milionu dolarů. A firmám s průběžným security awareness programem se podle studií KnowBe4 a Keepnet Labs daří snížit počet skutečných incidentů o 50–70 %.
Pojišťovny při uzavírání smlouvy typicky zkoumají: zda máte MFA, jak řešíte zálohy, jestli školíte zaměstnance, jestli máte plán reakce na incidenty, jak spravujete přístupy. Čím lépe na tom jste, tím levnější pojistku dostanete.
A právě tady se pojištění a dodržování zákona potkávají. Nový zákon o kybernetické bezpečnosti (264/2025 Sb.) po vás požaduje prakticky totéž – řízení rizik, bezpečnostní opatření, školení, plán reakce na incidenty. Když plníte zákon, automaticky jste atraktivnější klient pro pojišťovnu.
Praktické kroky: jak na to
1. Udělejte si přehled o vlastních rizicích
Než oslovíte pojišťovnu, potřebujete vědět, co chráníte. Jaká data zpracováváte? Na jakých systémech jste závislí? Kolik vás stojí den výpadku? Bez těchto odpovědí nedokážete posoudit, jestli vám nabízená pojistka sedí.
2. Zaveďte základní bezpečnostní opatření
MFA, pravidelné zálohy, aktualizace softwaru, školení zaměstnanců. To jsou věci, které potřebujete bez ohledu na pojistku – a pojišťovna vám bez nich smlouvu pravděpodobně nedá, nebo za ni zaplatíte víc.
3. Srovnejte nabídky
Nenechte se nalákat jen na cenu. Srovnávejte rozsah krytí, výluky, spoluúčast a doplňkové služby (asistenční linky, forenzní týmy). Liší se výrazně.
4. Zkontrolujte výjimky
Přečtěte si pojistné podmínky. Ano, je to o 30 stránkách drobného písma, ale je to důležité. Zvláště se zaměřte na: definici pojistné události, výluky z krytí, povinnosti pojištěného (co musíte udělat, abyste měli nárok na plnění) a lhůty pro nahlášení.
5. Pojistku pravidelně aktualizujte
Vaše firma se mění, hrozby se mění, pojistka by se měla měnit taky. Minimálně jednou ročně si projděte podmínky a zvažte, jestli krytí stále odpovídá realitě.
Jak vám může pomoct Kraita Cyber One
Řízení kybernetických rizik – tedy přesně to, co pojišťovna chce vidět a co zákon vyžaduje – je jednou z klíčových funkcí platformy Kraita Cyber One. Nástroj vám pomůže zmapovat aktiva, provést analýzu rizik, identifikovat mezery v zabezpečení a vygenerovat akční plán.
Výstupy z Kraity můžete přímo použít při jednání s pojišťovnou – máte přehlednou dokumentaci o tom, jak řídíte rizika, jaká opatření máte zavedena a jaký je váš plán na řešení incidentů. To je přesně to, na co se pojišťovna ptá.
A bonus: pokud plníte požadavky zákona 264/2025 Sb. (k čemuž vás Kraita systematicky vede), automaticky splňujete většinu podmínek, které pojišťovny kladou na uzavření smlouvy.
Vyzkoušejte demo na kraita.io nebo si domluvte nezávaznou konzultaci. Rádi vám ukážeme, jak vypadá řízení rizik, které ocení pojišťovna i NÚKIB.
Zdroje:
- IBM: Cost of a Data Breach Report 2024 (Ponemon Institute, červenec 2024) – newsroom.ibm.com
- Munich Re: Cyber Insurance – Risks and Trends 2025 (duben 2025) – munichre.com
- S&P Global Ratings: Cyber Insurance Market Outlook 2025 – prognóza trhu 23 mld. USD do 2026
- Arctic Wolf / SymQuest: Cyber Insurance Requirements Analysis – 51 % firem musí mít MFA pro kvalifikaci k pojistce – blog.symquest.com
- KnowBe4 / Keepnet Labs: Security Awareness Training Statistics 2025–2026 – snížení incidentů o 50–70 % při průběžném školení – keepnetlabs.com